Spanelska cast cesty do Spanelska

Pak uz jsme pristali, vystoupili a dobrodruzstvi zacalo. Prve najit, kam prijedou kufry. Po chvilce zmateneho pobihani jsem usoudila, ze sipka ukazujici dolu s odpovidajicim napisem bude pravdiva a proc by taky kufry tahali do vyssich pater, ze. Pak jsem nasla i cislo naseho pasu a tak jsme cekali. Kupodivu, muj kufricek prijel, dokonce jako jeden z prvnich. Fajn. Super.

Kdyz jsem tedy sve svestky mela pokupe, vydala se k infostanku zeptat se, jestli jej lepsi cekat na bus do Salamanky, ktery jede odtud z letiste, ale az v 17hod (bylo asi 15) nebo jet pres mesto na autobus. nadrazi. Pani mi poradila, kde si koupit jiydenku, a ze je lepsi jet odtud, do 17h neni tak dl ouho, a je lepsi si v poklidu pockat. Na to POKLIDU jsem si potom vzpomnela, kdyz jsme nabehala s 20kg zavazadly asi 2 km po parkovisti a terminalu, abych prisla na to, kde ten bus odjizdi..ale to az potom. Zjistila jsem, ze: nikdy - nebo aspon vetsinou - nic nenajdu napoprve, a pokud se na neco ptam, pamatuju si (nebo porozumim?) jen prvnim informacim. Ted jsem si tedy zapamatovala, ze se musim dostat na terminal 2 (byla jsem na 4.) a ze listky se kupuji v El Corte Ingles  -nayev obchodu.

Cestou z terminalu jsem narazila na bankomaty a tak proc nevuzit prilezitosti a nevybrat si aspon neco, zvlaste, kdyz vecer mam platit za ubytovani a 20euro mi na to stacit opravdu nebude... Vcera jsme to s Pepou zkouseli v Praze cvicne aspon v AJ, takze jsem si byla aspon trochu jista, ale... penizkz mi to nevydalo a napsalo, ze error cislo xy. Stejne tak podruhe. Toz jsem se mirne vydesila. Asi jsem u toho vzpadala jeste hur, nez jsem se citila, jak je mym dobrym zvykem, a pan - nejaka letistni kontrola, hlidka ci co se mi snazil rict, ze bankomat je pokazeny.. Uf, tedy chyba neni na me strane.

Vedle byly taky automaty na internet, byla tam jedna slecna a cosi hledala, ale skoncila drive, tak mi rikala, jestli neco potrebuju, ze si to muzu najit. Takovych 9 minut se hodi, ale poslala jsem asi jen 2 zpravy, ze jsem v poradku, protoze to bylo velmi velmi pomale, aspon co se tyka ceskych stranek. Ale od slecny to bylo mile a jako jedno z prvnich setkani povzbudive.

Autobus na terminal 2 jsem taky nasla hned, je zadarmo, tak to bylo bez komplikaci. Pak jsem sla hledat dalsi informace, protoze jsem sice vedela, kde koupit tu jizdenku, ale nevedela kde se ten obchod nachazi. Pan, ktereho jsem prepadla na dalsich informacich, mel taky rovnatka, ptal se, odkud jsem, a ze ma zenu z Cech, z Plzne. :-) Trochu mluvil cesky. Ovsem z jeho informaci jsem si zapamatovala, ze mam jit dozadu a pak dolu. Tak jsem tak sla, jenze Corte Ingles nikde. Navstivila jsem tedz dalsi informace - aha, corte Ingles je nahore. Tedy zpatky. Tu  jsem zjistila, ze uz jsem kolem nej skoro prosla, ale vidina jezdicich schodu, ktere byly vedle, me ujistila, ze jsem spravne, tak jsem se po stancich vedle nedivala. NEvadi, kufr ma kolecka, a zatim jezdi, tak muzu jezdit, kam chci, ne :-) Jizdenku jsem tedy uspesne koupila, dokonce i zpatecni na cerven, a taky poctila svou navstevou dalsi bankomat, ktery uz racil fungovat. Jen mi nevydal tolik, kolik bych potrebovala, protoze jsem spatne spocitala limity v kc..

Dalsim bodem bylo tedy  najit, odkud jezdi autobus. Pani mi to sice popsala, s tim, ze tam je vsechno venku oznacene. Tedy - neni. Ptala jsem se jednoho pana, ten ukazal dozadu daleko. Sla jsem tam, az nakonec, ze dal uz se nedalo jit, ale nic. NEvadi,  najdu jeste informace v hale a zeptam se. Toho pana se asi ptali na ten bus casto, protoze si sam dorekl autobus - a salamanca? I mi to nakreslil. Jo, jo, dobry. To uz bylo 16.30, bus jel v 17hod a ten pan jeste dodal, ze abych to stihla, uz musim jit. To to je tak daleko? Jenze zase jsem behala po parkovisti, kde byla jen sama auta, zase jsem nic nevidela. Ptala jsem se i pana u parkoviste, ale tomu jsem nerozumela ani slovo a on rozhodne nemel trpelivost mi to rikat znovu. Ukazoval jen zase rukou TAM, ale ja porad nevedela kde. Bylo tam uz jen velike parkoviste autobusu, kde ale zadnz autobus nebyl, a mala zastavecka se dvema lidmi. Tak ze se jeste zeptam te pani - a ona rekla - odtud. De verdad? Si. Tak asi ano. Fajn. Chodila jsem kolem toho asi pul hodiny, ale nevadi. Hlavne ze uz vim, kde to je. Ale oznacene to opravdu nemeli a te pani se ptalo plno dalsich lidi, jestli odtud atubus jede. Potom me zmatla jeste jedna vec - na jizdence jsem mela napsane cislo 29 a z toho, co rikala pani, jsem pochopila, ze to je cislo stanoviste, odkud autobus jede. A matlo me, ze nikde nevidim zadne stanoviste, natoz cislo 29. Ale - to bylo cislo mojeho sedadla. Protoze jsem to ale netusila, ze mam urcene cislo sedadla, sedla jsem si kam jsem chtela. Az prisel pan, ze se omlouva, ale tady ma sedet on.. Az pak mi to doslo. Sla jsem hledat svoje sedadlo a nahodou to bylo zrovna vedle te pani, ktera mi rekla tu skvelou informaci, ze autobus odjizdi ODTUD. Hledani autobusu bylo jednoznacne nejnarocnejsi a nejtezsi faze cele cesty, za to ale vyborne znam okoli terminalu 2 v Madridu...

Pak jsme jeli. Jeste bylo svetlo, skoro asi do pul 7, po dalnici, takze nic moc videt nebylo. Ale kolem pul 8 se ukazalo krasne osvetlene mesto. Tak jsem se te pani zeptala, co to je za mesto, protoze do cile jsme meli dojet az v pul devate. Ale, prosim pekne, ona to UZ byla Salamanca!!! skvele. uz jsme tedy tady. Byli jsme na autobus. nadrazi v Salamance a podle nazvu ulic to vypadalo, ze opravdu lezi tam, kde mi ho nakreslily i mapy google. Tak jsem se vydala smerem, kde by mel byt autobus. U zastavky jsem byla raz dva a nez jsem mstacila najit, kdy ma jet autobus, uz tu byl. Jizdenku jsem koupila, pan se ptal, kam jedu, a jestli do ubytovny, nebo jinam, ta moje ulice Paseo de Canalejas je totiz docela dlouha. Tak mi pak rekl, kdy mam vystoupit a kdyz projizdel kolem domu s cislem 92, tak zatroubil, abych jako vedela, ze je to tady. to bylo moc pekne. Ne ze bych to bez nej nenasla, ale uz vam nekdy ridic zatroubil, ze tadz je to, co hledate?

Poslednim dnesnim ukolem bylo potkat se s pani domaci. Nevedela jsem, kdy prijedu presne, tak jsem ji nemohla napsat presnou hodinu. stejne by to bylo nepresne, kdyz jsme prijeli drive. Na sms mi odepsala, ze ma zpozdeni un poquito -trosinku. Tak jsem se pripravila tak na pulhodinove cekani :-) ale byla tu mnohem drive. Takova vysmata, mensi, a docela spanelska. Tak jsme vesly do domu, kde ted budu 5 mesicu bydlet.